Zdá se Vám popis účinků betaglukanů v nadpise přehnaný? Betaglukany nejsou zázrak, ale jsou jednoznačně nejúčinnějšími přírodními prostředky na podporu imunity, které máme k dispozici.
Zvláštní shodou okolností jsem se zúčastnila přednášky prof. Dr. Václava Větvičky, Ph.D., který působí na Univerzitě v Louisville (Kentucky, USA) a patří mezi světově uznávané odborníky na glukany. Jeho přednáška mě přesvědčila natolik, že jsem začala betaglukany užívat a se mnou celá rodina. A se zdravotními výsledky víc než pozitivními. Prof. Větvička nestrhl posluchače pouze jako odborník a znalec, ale i svým příjemným vystupováním. Příklad za všechny: na konci přednášky vznesl dotaz pán - včelař. Měl už dobré výsledky s přikrmováním včel betaglukany s ohledem na jejich zdraví a velikost snůšky, ale chtěl vědět, jaké množství beta glukanu by bylo pro tříkilové včelstvo optimální. Pan profesor se nejen neurazil, ale okamžitě začal přemýšlet a přepočítávat. Vědec se nezapřel.
Hned několik náhod najednou. Kdysi, ještě v osmdesátých letech, existovala velká glukanová skupina na Mikrobiologickém ústavu ČSAV, kde jsem tehdy pracoval. No a tito lidé chodili s glukanem a škemrali o spolupráci. A když jsem se v roce 1991 přestěhoval do Kentucky, měl jsem původně pracovat na něčem úplně jiném, ale náhodou jsme se dostali ke komerčnímu vzorku, naměřili jsme zajímavé výsledky a od té doby mne glukan drží.
Ani snad ne. Vyjímečné byly spíše podmínky na začátku, protože jsem nastoupil v laboratoři profesora Gordona Rosse, což byl pionýr v oboru komplementu a jeho receptorů. No a jelikož se glukan mimo jiné váže také na jeden z komplementových receptorů (CR3) bylo jasné, že nikdo nemá po ruce tolik znalostí a nástrojů, jako naše laboratoř, takže by byla škoda toho nevyužít. Z těch prvních let proto také pocházejí stěžejní práce popisující jak a kam se glukan váže. Ono se totiž vědělo celá desetiletí, že je glukan účinná látka, ale nevědělo se jak funguje. Dr. Ross naneštěstí před několika lety zemřel, nicméně jeho výzkum v Louisville pokračuje hned ve dvou laboratořích a ještě k tomu zdejší Brown Cancer Center zahájilo klinické studie. Takže lze říci, že na jednom místě existuje možná nejvíce glukanových expertů na celém světě.
To záleží na tom, co přesně pod pojmem objevení účinků glukanu myslíme. Používání bakterií k léčbě rakoviny začalo již v polovině 19. století, později se intenzivně studovaly účinky látky nazývané lipopolysacharid, která je izolována z Gram-negativních bakterií. To však mělo většinou velice nebezpečné negativní účinky. Nicméně koncept zůstal – lipidická část molekuly je odpovědná za negativní účinky či toxicitu, zatímco sacharidová část molekuly je odpovědná za biologické účinky. Začalo být jasné, že samotné sacharidy budou mít imunomodulační účinky a přitom nebudou mít nebezpečné vedlejší účinky.
Skutečnou historii glukanu lze vystopovat do 40. let minulého století, kdy Shear popsal látku, která způsobovala nekrózu nádorů. Později se tuto látku podařilo charakterizovat jako směs tří polysacharidů, kde hlavní řetězec měl glukózu a manózu spojenou glykosidickou vazbou. No a potom se hledalo dál a v šedesátých letech byly objeveny glukany. Tyto objevy přitom přišly ze dvou stran - jedna cesta byla ve Spojených státech a v Evropě, druhá v Japonsku. Ta evropsko-americká část výzkumu byla zaměřena na zymozan, což je nepříliš čistá směs polysacharidů izolovaných ze stěn kvasinek. Desítky a stovky studií nalezly silné imunostimulační účinky, ale teprve když se podařilo prokázat, že za ně odpovídá právě beta glukan, mohl se výzkum dostat dál. Došlo k izolaci a detailním studiím, které jsou spojeny především se jménem Nicolase DiLuzia z Nového Orleansu.
Japonské výzkumy šly trochu jinou cestou. V asijské medicíně je používání hub tradiční součástí lidového léčení, takže nepřekvapuje, že se vědci věnovali zejména glukanům izolovaným z hub. Hlavní studie se spojují se jménem Goro Chihary y Teikyo University v Kawasaki, který izoloval glukan z houby Lentinus edodes a pojmenoval jej lentinan.
Těch příčin je celá řada. Pravdou je, že v databázi MedLine najdeme přes 10 000 publikací. Řada z nich se věnuje něčemu jinému, ale dobrých 40 procent bude opravdu zaměřeno na biologické účinky glukanu. Proč tolik? Jednak o imunomodulačních účincích glukanu víme téměř 50 let. Potom glukan je skutečně účinný, a jelikož jej můžeme izolovat nejen z kvasinek a hub, ale také z mořských řas či obilí, je dostupný badatelům na celém světě. A další velké plus – glukan dokážeme izolovat ve velice čistém stavu, což o většině obdobných přírodních imunomodulačních látek nelze říci. Jen jako příklad uvedu populární Echinaceu – tady najdeme na trhu výluh listů, kořenů či celých rostlin, navíc někdy alkoholový extrakt, někdy vodní. Je jasné, že v každém preparátu bude něco jiného. Navíc tyto extrakty obsahují až 100 různých biologických látek, každá bude mít nějaké účinky, některé dobré, některé naopak. A nikdo si zatím nedal práci tyto extrakty dokonale rozdělit a všechny bioaktivní látky otestovat, stejně jako se to kdysi podařilo v případě zymozanu.
Tady přichází v úvahu buď preventivní nasazení, tj. brát 1 – 2 tablety denně coby obranný štít, nebo čekat až nám něco bude. Oboje je možné, já bych se osobně přiklonil spíše k té první možnosti. Imunitní systém je totiž pod neustálým tlakem, neboť je jasné, že nežijeme ve skafandru, ale v prostředí, které je plné choroboplodných zárodků. A nesmíme si dělat iluze, ty se do našeho těla dostávají neustále, při dýchání nebo přes drobné oděrky. Navíc glukan pomáhá i v jiných oblastech – při stresu nebo třeba při odstraňování následků nebezpečného záření. A tady se určitě vyplatí nějaká prevence.
Nechtěl bych padnout do nějakých detailů, které by čtenáře odradily, takže jen naprosto krátce – beta glukan je chemický název pro polymery glukózy.
Jak již bylo řečeno, beta glukan má glukózu spojenou glykosidickou vazbou, a ve většině případů se jedná o řetězec, který je v polohách 1 a 3 větvený. Proto se často používá termín 1,3 glukan. Vedle beta glukanu existují také alfa glukany, kde je základní rozdíl v tom, že molekuly glukózy jsou propojeny buď alfa nebo beta vazbou. Příkladem podobného řetězce je třeba amylóza, která tvoří součást škrobu.
Tady musím hned na počátku říci, že v objevování rozhodně nejsem sám, nicméně pravdou je, že v některých oblastech naší skupině prvenství patří. Dlouhá léta se vědělo, že glukany mají imunomodulační účinky, tedy že ovlivňují náš imunitní systém. Nevědělo se ale jak, takže se o nich mluvilo jako o nespecifických imunomodulátorech.
Nám se podařilo v roce 1996 prokázat nejen kam se glukan váže, ale i celý mechanizmus účinku, který je asi následující: glukan se váže na specifické receptory nazvané CR3, na které se současně váží také fragmenty komplementu. A právě v této dvojí vazbě je celý trik. CR3 receptory jsou přítomné na řadě velice důležitých obranných buněk, od makrofágů přes neutrofily až po přirozené zabíječe (NK buňky). Jednotlivé složky komplementové kaskády jsou sice normálně také přítomné, ale v mnohem větší míře ve chvíli, kdy dojde k nějaké infekci nebo kdy existují specifické protilátky. Samotná vazba protilátek a složky komplementu zvané C3 na CR3 receptory k plné aktivaci buněk nestačí, samotná vazba glukanu také ne. Ale pokud se na receptor naváže jak glukan tak C3 složka komplementu, dojde k prostorové změně receptoru, přenosu signálu do buňky a pomocí složité mašinérie nakonec i k její aktivaci. A výsledkem je vysoce aktivní buňka, která ničí mikroby nebo třeba rakovinné buňky. Je jasné, že zatímco se protilátky v našem těle vázat na normální buňky nebudou, v případě existence rakovinných buněk tato vazba existovat bude. A potom se nám aktivace imunitního systému glukanem bude mimořádně hodit.
Podobně je tomu i v případech zvyšování krvetvorby poničené radiací nebo chemoterapií. Pohlcené glukany se pomocí buněk střeva dostávají do tělního oběhu, jsou makrofágy postupně uvolňovány a tyto uvolněné fragmenty se zase zpětně vážou na CR3 receptory na buňkách kostní dřeně, které jsou tím stimulovány k většímu dělení.
Existují ale také další účinky glukanu, které teprve začínáme poznávat. Více se třeba ví o snižování hladiny cholesterolu nebo třeba o zabraňování nepříjemných účinků stresu. Tam ale zatím plně nevíme, jak glukany fungují.
Nutno konstatovat, že i když dnes po světě probíhá nejméně 15 klinických studií, na konečné výsledky si musíme ještě nějakou dobu počkat. Velice zajímavé jsou ale výsledky studie dokončované ve Sloan Ketteringu, kde testovaly společné nasazení glukanu a monoklonálních protilátek proti neurologickým nádorům, studie kentuckého ústavu Brown Cancer Center, které sledují podobné nasazení glukanu proti rakovině plic a potom studie probíhající na Filipínách, které se zaměřily na účinky glukanu na rakovinu žaludku. Ve všech případech jsou předběžné výsledky velice slibné.
V podobných studiích někdy musíme vycházet spíše z toho, co dělat můžeme, nežli to, co dělat chceme. Naše skupina testovala aktivitu glukanu na rakovinu prsu po několik let, ale v posledních letech se zájem, a to nejen náš, upřel spíše na jiné typy rakoviny. Důvod je v podstatě velice prozaický – zdá se, že glukan je, alespoň v případě rakoviny, nejúčinnější ve chvíli, kdy je podáván současně s monoklonálními protilátkami proti rakovinným buňkám. A těch momentálně existuje více u jiných typů rakoviny, nežli je rakovina prsu. Proto se klinické studie zaměřily na jiné typy rakoviny, prostě testuje se tam, kde existují komerčně dostupné monoklonální protilátky.
Glukany jsou v přírodě poměrně časté, a jak jsem se již zmínil, vedle kvasinek, což je běžné pivovarské či pekařské droždí, je ve vyšší míře najdeme i v houbách, mořských řasách a obilí. Stejně to vypadá i s jejich izolací. Již jsem zmiňoval dvě školy studia glukanu, evropskou (či americkou) a japonskou. V podstatě lze říci, že zatímco západní civilizace po staletí pila hodně pivo a pekla chleba a tím měla přebytek kvasinek, asijské civilizace se zaměřovaly spíše na jedlé houby. Proto většina glukanů zkoumaných a nakonec i prodávaných v západních zemích tvoří glukany kvasničné, kdežto v Asii je tomu naopak a většinu tvoří glukany houbové. V některých zemích jsou potom dostatečné zásoby jiných zdrojů a glukany se často izolují podle toho, čeho je přebytek – ve Francii z mořských řas, v Kanadě zase z obilí.
Samozřejmě jednotliví výrobci přísahají, že jenom ten jejich zdroj je ten jediný účinný a ostatní je podvod. Není to tak docela pravda, kvalitní mohou být glukany všech druhů. Pravdou ale je, že je mnohem jednodušší připravit vysoce izolovaný a čistý kvasničný glukan nežli glukan houbový, u kterého se navíc jen těžko můžeme zbavit nepříjemného zápachu. Proto jsou houbové glukany často prodávány jako alkoholové extrakty, protože alkohol prostě překrývá nepříjemný zápach či chuť.
Samozřejmě se zde naskýtají další otázky, např. jak je to s čistotou glukanu. Když pominu různé podvodníky, kteří prodávají bůhví co, tak existují preparáty, obsahující třeba 50 procent glukanu. Ještě častější jsou preparáty se 70 či 75 procenty. No a potom existují firmy zaručující 80 či dokonce 90 procentní glukan. Firmy prodávající glukan s nižší čistotou většinou tvrdí, že jejich glukan je levnější, takže se vyplatí vzít si třeba 2 tablety místo jedné tablety glukanu o vyšší koncentraci. V tomto případě ale selský rozum neplatí, 200 mg 50 procentního glukanu má menší účinky nežli 100 mg 95 procentního glukanu, i když váhově to je prakticky stejné. Důvody nejsou zatím zcela jasné, ale pravděpodobně se jedná o negativní vliv nečistot, kterých v glukanu o 50 procentní čistotě bude víc než dost. Tyto nečistoty potom mohou buď přímo imunitní reakce utlumovat nebo třeba nějak mechanicky glukan obalovat, takže se k buňkám imunitního systému nedostane.
S doporučenou denní dávkou je to poněkud složitější. Většina pokusů byla samozřejmě dělána na zvířatech, a přepočítávat dávku dejme tomu z myši na člověka je prakticky nemožné. Klinické studie zase buď sledují bezpečnost glukanu, takže testují masivní dávky, nebo sledují účinek glukanu spolu s další biologicky aktivní látkou, což o dávkách samotného glukanu příliš nevypovídá. Nicméně většina expertů se shoduje na doporučené dávce kolem 100 až 200 mg pro zdravého dospělého člověka a kolem 500 mg pro nemocného člověka.
Osobně jsem testoval nejméně 50 druhů glukanů pocházejících ze všeho možného i nemožného, a i když jsem mezi nimi nalezl řadu kvalitních glukanů izolovaných z hub a mořských řas, ty biologicky nejúčinnější byly vždy glukany izolované z kvasnic.
Všechny dosavadní studie s vyjímkou jediné dokládají, že glukany coby přírodní látka nemají vedlejší účinky. Tou jedinou vyjímkou je studie japonské skupiny, která popsala vedlejší účinky při současném podávání glukanu a indomethacinu. Tyto výsledky jsou ale naprosto ojedinělé a nikdo je nikdy nezopakoval. Naše skupina dokonce v posledních měsících tyto studie opakuje s pěti různými glukany a zatím jsme žádné negativní vedlejší účinky nepozorovali. Nevím tedy, kde udělali Japonci chybu, ale je možné, že použili nějaký nedostatečně čistý glukan.
Dlouhodobé podávání – v literatuře existují studie podávání masivních dávek, které byly mnohem vyšší, nežli budeme v reálné situaci konzumovat. A i tak se po šestiměsíčním užívání nenašly žádné problémy.
Tohle je zapeklitá otázka. Pravdou je, že naletět můžeme všude, a o glukanu to samozřejmě platí také. Tady je nutné důkladně si nabídku firmy prostudovat a zaměřit se na ty nejdůležitější faktory, které nám o solidnosti firmy a tím i glukanu hodně řeknou. Prvním z nich jsou bombastické sliby – pokud nám firma bude tvrdit, že glukan vyléčí všechno od nechtěného těhotenství až po nakopnutý palec, potom od ní raději dál. Dalším důležitým aspektem je zjištění, kdo dotyčný glukan vyrábí – je to velká a renomovaná firma, nebo ho někdo izoluje doma v garáži? Tady bych samozřejmě důvěřoval spíše té zavedené firmě, která garantuje farmaceutickou čistotu (ISO,HACCP). Dalším důležitým faktorem bude podpora slibů vědeckými studiemi. A nestačí pouhé názvy studií, protože jedna věc je okopírovat z Googlu seznam deseti studií řekněme o kvasničném glukanu a potom prodávat glukan z nějaké houby, a mít na webové stránce několik publikací, které popisují biologické efekty právě toho glukanu, který prodávám. Udělat si tedy vlastní malinký výzkum a nechytit se na efektní obal či nejkulantnější cenu, to se určitě vyplatí. U glukanu i jinde.
V obou případech se jedná o podpůrný lék při léčbě rakoviny gastrointestinálního traktu.
Těch důvodů je celá řada, ale ty nejdůležitější jsou dva: Japonci měli v klinickém výzkumu glukanu náskok, proto jej první dotáhli až do konce. A ten druhý je v tom, že západní medicína vyžaduje u nového léku vědět maximum, tj. jak funguje, jaká je jeho farmakokinetika, jaké jsou mechanizmy. A dokud tohle nevíme, tak samotné účinky nikoho nezajímají, ani farmaceutické firmy, ani schvalovací orgány. V asijské medicíně je to trochu jinak, kontrolní orgány se spokojily s tím, že glukany fungují a nemají vedlejší účinky. Jejich použití tedy povolily a čekalo se, že v dalších letech věda pokročí natolik, že budeme vědět nejen to, že jsou glukany účinné, ale také proč jsou účinné.
Studovalo se to dlouho, predevším na prasetech, protože jejich imunitní systém je člověku velice podobný. Rozhodně se nejednalo o nějakou bohulibou snahu vojáků přispět k léčbě chorob. Jak jsem již říkal, glukany mohou náramně zkrátit poruchy krvetvorby, kterou způsobí ozáření. To je důležité pro nemocné rakovinou, ale z pohledu armády je to důležité i v případě atomového výbuchu. A proto se dlouhé roky testovalo nasazení glukanu jako prevence či léčba vojáků i široké populace v případě atomové války.
Samozřejmě ve Spojených státech, kde podpora spíše spočívala ve formě testů, kdy jsem jednotlivým firmám dokazoval, že mají tu dobrý, tu výtečný, ale občas i zcela neúčinný glukan. Dlouhodobě jsem spolupracoval na výzkumu účinků glukanu izolovaného z mořských řas pro francouzskou společnost Goemar, v poslední době se zaměřují i na kvasničný glukan brazilské firmy Biorigin. Zapomenout nemohu ani na tureckou farmaceutickou firmu Mustafa Nevri, která prodává velice solidní glukan a pokud je mi známo, exportuje jej i do České republiky. Tam jsme udělali celé informační turné po Turecku, kde na přednášky chodily stovky lidí, laiků i odborníků. A účinky měla tato akce skutečně ojedinělé, desítky nemocnic se hlásily a zahájily testování glukanu a dodnes nacházím v literatuře nové a nové studie, které vznikly na základě tohoto přednáškového turné. Spolupracoval jsem ale i s firmami z Japonska a Thaiwanu, takže mohu říci, že rozsah mám skutečně dostatečný. To všechno ale neznamená, že pochválím či doporučím každý glukan, jehož výrobce nebo prodejce mne o to požádá. Seznam glukanů, které selhaly a nesplnily moje požadavky, je mnohem delší, nežli ty případy, které jsem právě zmínil.
Za jakým účelem? Osobně jsem přesvědčen, že glukan má obrovskou budoucnost. Pravděpodobně se sice nestane nějakým všelékem, ale pevně věřím, že v příštím desetiletí se konečně dočká postavení, které mu patří a bude, pravděpodobně v rámci nějaké další bioaktivní látky, schválen jako lék. A pokud na tom budu mít alespoň malou zásluhu, budu spokojen.
Článek byl převzat s laskavým svolením z www.forumzdravi.cz
Betaglukan FORTE 250 mg, s 80 mg vit. C a 5 µg vit.D, 30 tob.
Distributor: SENIMED
Výrobce: Gynpharma
Betaglukan IMU 200 mg, se 150 mg inulinu a 5 µg vit.D, 120 tob.
Distributor: SENIMED
Výrobce: Gynpharma
Betaglukan IMU 200 mg, se 150 mg inulinu a 5 µg vit.D , 60 tob.
Distributor: SENIMED
Výrobce: Gynpharma
Betaglukan EXTRA 400 mg, se 40 mg vit.C , 90 tob.
Distributor: SENIMED
Výrobce: Gynpharma
Betaglukan JUNIOR 100 mg s vit. C, zinkem a nukleotidy, 30 tob. Určeno pro děti a mladistvé.
Distributor: SENIMED
Výrobce: Gynpharma
Glukánek sirup pro děti 150 ml, určeno od 1 roku věku, bez konzervačních látek
Distributor: SENIMED
Výrobce: Gynpharma
Náš obranný systém patří mezi nejvýkonnější systémy lidského těla
Beta glukan je unikátní přírodní komplexní polysacharid
