Dotazy a odpovědi

Po pravdě řečeno nemusí. Nikdo nikdy nesledoval, jestli bude účinnost glukanu jiná ve chvíli, kdy jsme ho brali na lačno nebo ve chvíli, kdy jsme ho brali po jídle. Jeden výrobce přišel s komentářem „před jídlem“ a začali se ho držet všichni. Osobně se domnívám, že je to úplně jedno. A stejně tak platí, že je jedno, jestli budeme glukan polykat ráno nebo večer.

Nevadí. I když většina studií, včetně těch klinických, se zajímala spíše o maximální tolerované dávky nežli o nějaké skutečně dlouhodobé studie, z praxe nejsou známé případy, kdy by šestiměsíční nebo třeba dvanáctiměsíční používání mělo nějaké negativní účinky. U používání glukanu je prakticky stejná situace jako třeba u používání vitaminů jako potravních doplňků – také si budete brát vitamin C každý den a nebudete po několika měsících přemýšlet o tom, že by nebylo špatné dát si měsíc přestávku.

Něco podobného je mimořádně nepravděpodobné. Glukan berou lidé po celém světě a nějaké vedlejší účinky nebyly pozorovány ani po dlouhodobém používání, o prvních dnech ani nemluvě. Navíc to trvá několik dnů, ve většině případů zhruba 3 dny, než glukan začne opravdu účinkovat. Je mnohem pravděpodobnější, že čistě náhodou se o vás pokoušelo nějaké nachlazení, po kterém vás škrábalo v krku. Totéž platí i o aftech, u citlivých osob se afty opakovaně objevují s přestávkou trvající nejrůznější dobu, od měsíců až po roky.

Dávky glukanu na váze osoby závislé jsou. Naštěstí existuje značná tolerance a je velmi obtížné se glukanem předávkovat. Proto jsou doporučené dávky glukanu míněné na průměrnou osobu a lidé, kteří váží výrazně méně či více nežli je průměr by měli dávky glukanu patřičně upravit.

Právě naopak. Když pomineme desítky studií uskutečněných po celém světě, které prokázaly podpůrné účinky glukanů při léčbě rakoviny, glukan má nepochybně pozitivní roli při odstraňování nebo alespoň potlačování negativních účinků, které s sebou nese radioterapie nebo chemoterapie. V obou případech se totiž jedná o stejný jev – tato léčba je prostě a jednoduše zaměřena na jediný cíl – zabít nádorové buňky. A to nastává díky tomu, že chemoterapeutika či ozáření zabíjí rychle se dělící buňky, což jsou především buňky rakovinné. Oba způsoby léčby jsou ale nebezpečné pro všechny typy buněk a léčba prostě sází na to, že je lepší zlikvidovat většinu rakovinných buněk a některé normální buňky nežli nechat buňky rakovinného bujení naživu. Proto jsou při těchto léčbách poškozeny i buňky krvetvorby, které se poměrně rychle dělí. A právě tady účinkuje glukan, který zvyšuje proliferaci buněk v kostní dřeni, takže vlastně opravuje to, co jsme chemoterapií nebo radioterapií poškodili.