Zde naleznete odpovědi profesora Václava Větvičky na Vaše nejčastější otázky. Pokud máte jakýkoliv dotaz, napište nám jej na email [email protected] nebo vyplňte formulář.
Moje 19-ti letá dcera ukončila v červenci půlroční chemoterapii Hodgkinova lymfomu. Téměř po celou dobu užívala a stále užívá denně 500mg betaglukanu a 500mg inositolu - vše na podporu imunity. Je možná tato kombinace? Její zdravotní stav se jeví nyní dobrý, ale obávám se dávky snížit,protože začala studovat vysokou školu a riziko infekce se v kolektivu mnohonásobně zvýší. Je vhodné imunitu ještě podpořit užíváním vitaminů? Děkuji za odpověď. zobrazit odpověď
Nejnovější studie naznačují účinnost glukanu při podpoře léčby lymfomů, především pokud se jedná o léčbu pomocí protilátek. U každého typu rakoviny je ale velice důležité maximálně podpořit imunitní systém, který je dlouhým bojem vyčerpán. V případě chemoterapie to platí dvojnásobně, neboť glukan podporuje krvetvorbu v kostní dřeni, která je nasazením chemoterapeutických léků těžce poškozena.
Kombinace glukanu a inositolu je možná. Co se týče vitamínů, ty samotné imunitu nijak výrazně zvyšovat nedokáží, navíc jejich prášková forma není nejvhodnější (některé se nedostatečně vstřebávají, u jiných zase dostáváme optimální dávku již v potravě). V tomto případě zcela nepochybně platí, že jeden pomeranč denně udělá větší užitek než několik prášků s vitamíny. Zvláště u mladého člověka je čerstvé ovoce neporovnatelně zdravější nežli tablety vitamínů.
Všude se uvádí, že betaglukan je naprosto bezpečný, nemá žádné vedlejší účinky. Váš kolega Miroslav Novák ovšem ve svém odborném článku možnost nežádoucích účinků připouští. Bohužel se mi ten odstavec nepodařilo přenést, ale souvisí to nějak se zánětlivou reakcí, kterou betaglukan může vyvolat. Protože s Miroslavem Novákem spolupracujete, můžete k tomu uvést něco bližšího pro laiky? Ptám se proto, že betaglukan v poslední době užívám a mám s ním dobré zkušenosti, ale stejně se mi nějak nechce věřit, že by něco, co je léčivé, bylo zároveň absolutně bezpečné. Přece i bylinky můžou škodit. zdraví. zobrazit odpověď
Komplexní otázka si zaslouží detailnější odpověď. Máte pravdu, absolutně bezpečné není nic, v odborné literatuře byly popsány i případy úspěšné sebevraždy acylpyrinem. Údaje o glukanu, ať už v odborné či laické literatuře, mají na mysli bezpečnost dávek, které někdo bude používat v reálné situaci. Ve většině případů se testovalo dlouhodobé používání masivních dávek (kolem 200 mg/myš nebo krysu čí více). Po několika měsících se potom udělal detailní rozbor všech orgánů a imunologických parametrů a krevní chemie, a nenašly se žádné rozdíly od kontrolní skupiny. V naší laboratoři jsme dlouhodobě píchali myším 200 ug glukanu denně, což odpovídá zhruba 600 mg denně u dospělého člověka. Nenašli jsme žádné poškození. Japonské studie ukazují, že tzv. LD50 je až někde u 112 g denně.
Pokud se jedná o upozornění dr. Nováka, tak mluví o třech možnostech – jednak se jedná o nitrosvalově vpichovaný glukan (což v běžné praxi nepřichází v úvahu), jednak o případy dlouhodobě vdechovaného glukanu (v podobě nejrůznějších plísní) třeba po záplavách. To s užíváním glukanu také nemá nic společného. A třetí uváděnou možností jsou negativní účinky popsané při současném nasazení některých nesteroidních anti-zánětlivých léků. Tyto účinky popsala před lety jedna japonská skupina a dnes v literatuře najdeme asi čtyři podobné práce. Bohužel všechny pocházejí ze stejné skupiny a dosud se tyto výsledky nikomu nepodařilo zopakovat. Naše skupina letos publikovala studii, kdy jsme vyzkoušeli stejné podmínky u čtyř odlišných glukanů, které jsme podávali jak injekčně, tak i orálně. V žádném případě jsme žádné negativní účinky nepozorovali. Netvrdím, že je naše studie lepší, ale je možné, že japonští kolegové používali nějaký speciální, možná nedostatečně čištěný, glukan.
Dobrý den, chci se zeptat, zda může betaglukan pomoci při borelióze. Pokud ano, jaké je vhodné dávkování. zobrazit odpověď
U této choroby nebyl glukan zatím testován, takže lze pouze usuzovat z ostatních biologických účinků. Jedná se o bakteriální chorobu léčenou antibiotiky, takže glukan by měl být účinný. Studií o zvyšování antibakteriální odpovědi je u glukanu skutečně hodně, existují i nálezy zvýšených účinků antibiotik v kombinaci s glukanem, takže šance, že glukan pomůže, je velká. Co se dávky týče, 100 až 200 mg denně by mělo stačit.
Rád bych věděl, zda lze užívání beta glukanů doporučit pacientovi s chronickou lymfatickou leukémií. zobrazit odpověď
Jako léčbu bohužel ne, protože mechanizmy tohoto onemocnění nedávají glukanu šanci. Přílišnou produkci a přežívání geneticky abnormálních lymfocytů glukan bohužel ovlivnit nedokáže. Kde se ale glukan naopak dobře uplatní je zmírňování negativních vedlejších účinků léčby, např. chemoterapie. Takže jako lék ne, ale jako podpůrný prostředek ano.
Slyšela jsem, že při dlouhodobém užívání léků s vedlejšími účinky, konkrétně u epilepsie, je doporučováno užívání glukanů pro eliminaci těchto nežádoucích účinků. Působí tak skutečně a u jakých jiných chorob by se mohl takto betaglukan používat? zobrazit odpověď
Bylo by dobré, kdyby otázka byla o něco přesnější. Záleží totiž na tom, o jaké vedlejší účinky se jedná. Glukan má zatím prokazatelné účinky (tím míním to, že existují nezávislé, oponované a publikované studie) zejména v oblastech imunity, regulace hladiny cukru a cholesterolu, nádorového onemocnění, stresu a negativních účinků způsobených ozářením a chemoterapií. Pokud léky podávané při léčbě epilepsie mají negativní účinky v některé z těchto oblastí, je pravděpodobné, že glukan bude mít pozitivní roli, ať už v prevenci nebo při zmírnění následků. Pokud se ovšem jedná o vedlejší účinky jiného typu, potom bude odpověď jiná – prostě nevíme. Je ale nepravděpodobné, že by glukan pomáhal řešit problémy jako je třeba zvýšení krevního tlaku.
U léčby epilepsie platí, že vedlejší účinky se podle použitého medikamentu výrazně liší. Nežádoucí účinky léčby mohou být akutní (alergické, např. kožní vyrážky) nebo dlouhodobé. Každý přípravek má jiné spektrum nežádoucích účinků, většinou se jedná o zažívací problémy, psychické a nervové (únava, zhoršení paměti, třes). Mohou ovlivnit krvetvorbu a jaterní funkce. Některé tyto projevy by glukan skutečně mohl pozitivně ovlivnit, nicméně je nutné konstatovat, že léčba epilepsie je natolik komplikovaná, že bude lepší nasazení glukanu předem konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Dobrý den, můj tatínek /75 let/ má neoperovatelný nádor na tlustém střevě s metastázemi do jater. Po měsíčním pobytu v nemocnici byl propuštěn do domácího ošetřování s tím, že mu zbývá týden, maximálně měsíc života. Zkoušíme bylinné čaje a tinktury...a také jsem se dozvěděla o beta glukanech. Prosím o radu, zda by mohly pomoct i v tomto případě a v jakém dávkování. Zakoupila jsem beta glukan 1,3/1,6D /Pharma Activ/9O tablet. Děkuji za odpověď. zobrazit odpověď
Zatímco v případě braní glukanů jako prevence či „pouhého“ zvyšování hladiny obranných reakcí stačí dávky kolem 100 mg denně (u dospělého jedince běžné váhy), v případě nádorového onemocnění je možno doporučit nasazení mnohem vyšších dávek, mezi 500 mg a 1 000 mg denně. Glukany jsou obecně velice dobře tolerovány a neexistuje možnost předávkování (čímž samozřejmě nechci říci, že je vhodné glukan konzumovat po lžících, tím jeho účinky nezvýšíme). Co se týče glukanu Pharma Activ, tak i přes největší snahu jsem nenalezl jedinou vědeckou publikaci, která by glukan této firmy testovala a porovnávala s glukany jiných zavedených firem. Proto bych doporučil držet se spíše těch glukanů, o kterých existují studie uveřejněné v nezávislých a recenzovaných časopisech*.
*např.: kvasničný glukan firmy Biorigin, který je použit u výrobku Betaglukan IMU 200mg, fy.GYNPHARMA s.r.o. Studie:
Studie JMF (pdf).
Lze brát pravidelně betaglukan (beru 1xdenně již cca 2 roky) a přitom se nechat očkovat proti tetanu, žloutence, klíšťové encefalitidě apod. ? Není možné, nebo nejsou snad z praxe známy případy, kdy by po očkování při současném pravidelném podávání betaglukanu došlo ke snížení imunitní reakce organizmu nebo že by se imunita po očkování na danou nemoc díky betaglukanu nevytvořila vůbec? zobrazit odpověď
V podobných případech můžete být naprosto klidný, glukan totiž s protilátkami (a každé očkování či vakcinace není ničím jiným nežli povzbuzením tvorby specifických protilátek) velice účinně spolupracuje. A to jak ve funkci zvýšení protilátkové odpovědi, tak i při přímém zvyšování účinků protilátek. Glukany jsou totiž občas využívány rovnou jako součást experimentálních vakcín, neboť řada vědeckých studií prokázala zvýšenou tvorbu protilátek při současném podávání glukanu a antigenu vyvolávajícího protilátkovou odpověď. Současně jsou i experimentální studie, které ukazují na mechanizmy spolupráce glukanu a protilátek. Stejné účinky jsou i součástí řady klinických zkoušek, které v současnosti probíhají.
Můj dotaz se týká výživy zvířat. Ve výživě prasat platí stará zkušenost, že krmivo na bázi ječmene má příznivý efekt na zdravotní stav, především v případech výskytu chronických střevních infekcí. Lze předpokládat, že se na tomto efektu mohou (kromě celkově vyššího obsahu hrubé vlákniny) do určité míry podílet i beta-glukany obsažené v ječmeni? Je to asi jiný typ beta-glukanů – v ječmeni jsou hlavně dva typy - 1,3(4)beta-glukany a 1,4-beta-glukany (tedy beta-glukany s těmito typy vazeb). Pokud i ječné beta-glukany vykazují imunostimulační efekt, lze očekávat příznivý efekt i v lidské výživě, kde je zastoupení ječmene v potravě mnohem nižší? zobrazit odpověď
V ječmeni je skutečně obsažen glukan, a to dokonce i přesně takový, jaký je v kvasinkách či houbách. Otázka jeho účinnosti je maloučko složitější. Ještě v devadesátých letech se předpokládalo, že obilní glukany jsou méně účinné nežli kvasničné či houbové, což bylo dáno především nízkou kvalitou izolace (dodnes prodávají některé kanadské firmy hrubý extrakt obilného glukanu za cenu pár dolarů za pytel). Ve většině případů se totiž jednalo o vedlejší produkt při přípravě mouky. Obecně platí, že stejně kvalitní obilní glukan dosahuje zhruba 80 procent aktivity kvasničného glukanu, některé porovnávací studie jsou citovány i na této webové stránce.
Jestli samotný ječmen či krmivo na jeho bázi má u prasat příznivý efekt díky přítomnosti glukanu, to je otázka složitá a bez jednoduché odpovědi. Něco podobného sice zastávají i staří Číňané, kteří houby považují za obecně léčivé. Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že samotná konzumace hub či droždí ještě nikoho nevyléčila. Důvodem bude pravděpodobně jak nízká koncentrace, tak i to, že glukany jsou sice součástí buněčné stěny jak hub, kvasinek či obilí, ale současně jsou tam poměrně silně vázány na další látky, takže se jen částečně rozkládají v žaludku na malé fragmenty. A glukan nečištěný, navázaný na kdeco, bude mít jen minimální účinnost, protože se nebude moci vázat na specifické receptory.
Bude glukan účinný také při rakovině žaludku? A pokud ano, v jaké dávce? zobrazit odpověď
Musíme si uvědomit, že vyjma Japonska není glukan stále ještě oficiálně schváleným lékem, i když díky 26 klinickým zkouškám, které v současné době probíhají, je tomu stále blíž a blíž. Nicméně japonské úřady schválily nasazení glukanu právě v případě gastrointestinálních nádorů, mezi které rakovina žaludku patří. Proto lze jeho použití jen doporučit.
Co se dávky týče, optimální bude někde kolem 1,5 až 2 g denně, podle toho, jak to bude pacient snášet. Zatímco obecně platí, že dávky do 2 g nebudou dospělé osobě běžné váhy činit žádné potíže, u nemocného žaludku to přece jenom může být jiné.
Dozvěděl jsem se v souvislosti s prasečí chřipkou, že je více nebezpečná pro mladé osoby s výkonným imunitním systémem. Údajně organizmus při obraně proti virům vyplaví nadměrné množství cytokinů, které způsobí až smrt. Jestli je to pravda, jak to celé probíhá? A nemůže toto nastat i při posílené imunitě s pomocí glukanů? zobrazit odpověď
Ohledně prasečí chřipky (kde i sám název je poněkud nesmyslný), panuje až příliš polopravdivých či zcela nepravdivých pověstí. A otázka z nich poněkud vychází. Je nutné si uvědomit, že informace o nadměrném množství vyplavených cytokinů vychází z odhadů, jak asi probíhala tzv. Španělská chřipka, která decimovala lidstvo v roce 1917. V té době ovšem cytokiny nebyly známy, takže se jedná o domněnku.
Není ani pravdou, že je chřipka H1N1 nejvíce nebezpečná pro mladé osoby s výkonným imunitním systémem. Za příklad si můžeme vzít všech pět osob, které prokazatelně na tuto chřipku zemřeli ve Spojených státech (záměrně nemluvím o Mexiku, kde se jednak vůbec neví, kolik ze zemřelých chřipku vůbec mělo a jednak se začíná spekulovat, že Mexičané jsou geneticky méně odolní). Všichni postižení, bez výjimky, měli řadu velice závažných chorob, od zápalu plic před morbidní obezitu až po těžké srdeční choroby či imunitní nedostatečnost. V žádném případě se nejednalo o mladé zdravé jedince. Ono je to s chřipkou H1N1 přece jenom spíše panika než realita, což si uvědomíme ve chvíli, kdy si vzpomeneme, že třeba jen v samotných Spojených státech zemře každý týden na běžnou chřipku nejméně 800 lidí a nikdo se nad tím nepozastaví.
Ale zpátky ke glukanu. Je pravdou, že glukany posilují naší imunitu. Součástí jejich akce je i stimulace produkce některých cytokinů. V žádném případě ale nejde o nějaké masivní systémové vyplavování cytokinů, ale o velice krátkodobé reakce, které ke smrti či poškození zdraví rozhodně nepovedou. Stovky a tisíce publikací, které vliv glukanů na cytokiny sledovaly, nikdy nic podobného nezaznamenaly.
Samotný glukan nám v případě, že chřipkou (a to jakoukoliv) onemocníme už asi příliš nepomůže, ono nám v té chvíli asi nepomůže nic a bude platit totéž, co babičky říkaly o rýmě. Pravidelné užívání glukanu ale může posílit imunitní systém natolik, že nás před chřipkou pomůže ochránit.