Zde naleznete odpovědi profesora Václava Větvičky na Vaše nejčastější otázky. Pokud máte jakýkoliv dotaz, napište nám jej na email [email protected] nebo vyplňte formulář.
Lze brát pravidelně betaglukan (beru 1xdenně již cca 2 roky) a přitom se nechat očkovat proti tetanu, žloutence, klíšťové encefalitidě apod. ? Není možné, nebo nejsou snad z praxe známy případy, kdy by po očkování při současném pravidelném podávání betaglukanu došlo ke snížení imunitní reakce organizmu nebo že by se imunita po očkování na danou nemoc díky betaglukanu nevytvořila vůbec? zobrazit odpověď
V podobných případech můžete být naprosto klidný, glukan totiž s protilátkami (a každé očkování či vakcinace není ničím jiným nežli povzbuzením tvorby specifických protilátek) velice účinně spolupracuje. A to jak ve funkci zvýšení protilátkové odpovědi, tak i při přímém zvyšování účinků protilátek. Glukany jsou totiž občas využívány rovnou jako součást experimentálních vakcín, neboť řada vědeckých studií prokázala zvýšenou tvorbu protilátek při současném podávání glukanu a antigenu vyvolávajícího protilátkovou odpověď. Současně jsou i experimentální studie, které ukazují na mechanizmy spolupráce glukanu a protilátek. Stejné účinky jsou i součástí řady klinických zkoušek, které v současnosti probíhají.
Můj dotaz se týká výživy zvířat. Ve výživě prasat platí stará zkušenost, že krmivo na bázi ječmene má příznivý efekt na zdravotní stav, především v případech výskytu chronických střevních infekcí. Lze předpokládat, že se na tomto efektu mohou (kromě celkově vyššího obsahu hrubé vlákniny) do určité míry podílet i beta-glukany obsažené v ječmeni? Je to asi jiný typ beta-glukanů – v ječmeni jsou hlavně dva typy - 1,3(4)beta-glukany a 1,4-beta-glukany (tedy beta-glukany s těmito typy vazeb). Pokud i ječné beta-glukany vykazují imunostimulační efekt, lze očekávat příznivý efekt i v lidské výživě, kde je zastoupení ječmene v potravě mnohem nižší? zobrazit odpověď
V ječmeni je skutečně obsažen glukan, a to dokonce i přesně takový, jaký je v kvasinkách či houbách. Otázka jeho účinnosti je maloučko složitější. Ještě v devadesátých letech se předpokládalo, že obilní glukany jsou méně účinné nežli kvasničné či houbové, což bylo dáno především nízkou kvalitou izolace (dodnes prodávají některé kanadské firmy hrubý extrakt obilného glukanu za cenu pár dolarů za pytel). Ve většině případů se totiž jednalo o vedlejší produkt při přípravě mouky. Obecně platí, že stejně kvalitní obilní glukan dosahuje zhruba 80 procent aktivity kvasničného glukanu, některé porovnávací studie jsou citovány i na této webové stránce.
Jestli samotný ječmen či krmivo na jeho bázi má u prasat příznivý efekt díky přítomnosti glukanu, to je otázka složitá a bez jednoduché odpovědi. Něco podobného sice zastávají i staří Číňané, kteří houby považují za obecně léčivé. Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že samotná konzumace hub či droždí ještě nikoho nevyléčila. Důvodem bude pravděpodobně jak nízká koncentrace, tak i to, že glukany jsou sice součástí buněčné stěny jak hub, kvasinek či obilí, ale současně jsou tam poměrně silně vázány na další látky, takže se jen částečně rozkládají v žaludku na malé fragmenty. A glukan nečištěný, navázaný na kdeco, bude mít jen minimální účinnost, protože se nebude moci vázat na specifické receptory.
Bude glukan účinný také při rakovině žaludku? A pokud ano, v jaké dávce? zobrazit odpověď
Musíme si uvědomit, že vyjma Japonska není glukan stále ještě oficiálně schváleným lékem, i když díky 26 klinickým zkouškám, které v současné době probíhají, je tomu stále blíž a blíž. Nicméně japonské úřady schválily nasazení glukanu právě v případě gastrointestinálních nádorů, mezi které rakovina žaludku patří. Proto lze jeho použití jen doporučit.
Co se dávky týče, optimální bude někde kolem 1,5 až 2 g denně, podle toho, jak to bude pacient snášet. Zatímco obecně platí, že dávky do 2 g nebudou dospělé osobě běžné váhy činit žádné potíže, u nemocného žaludku to přece jenom může být jiné.
Dozvěděl jsem se v souvislosti s prasečí chřipkou, že je více nebezpečná pro mladé osoby s výkonným imunitním systémem. Údajně organizmus při obraně proti virům vyplaví nadměrné množství cytokinů, které způsobí až smrt. Jestli je to pravda, jak to celé probíhá? A nemůže toto nastat i při posílené imunitě s pomocí glukanů? zobrazit odpověď
Ohledně prasečí chřipky (kde i sám název je poněkud nesmyslný), panuje až příliš polopravdivých či zcela nepravdivých pověstí. A otázka z nich poněkud vychází. Je nutné si uvědomit, že informace o nadměrném množství vyplavených cytokinů vychází z odhadů, jak asi probíhala tzv. Španělská chřipka, která decimovala lidstvo v roce 1917. V té době ovšem cytokiny nebyly známy, takže se jedná o domněnku.
Není ani pravdou, že je chřipka H1N1 nejvíce nebezpečná pro mladé osoby s výkonným imunitním systémem. Za příklad si můžeme vzít všech pět osob, které prokazatelně na tuto chřipku zemřeli ve Spojených státech (záměrně nemluvím o Mexiku, kde se jednak vůbec neví, kolik ze zemřelých chřipku vůbec mělo a jednak se začíná spekulovat, že Mexičané jsou geneticky méně odolní). Všichni postižení, bez výjimky, měli řadu velice závažných chorob, od zápalu plic před morbidní obezitu až po těžké srdeční choroby či imunitní nedostatečnost. V žádném případě se nejednalo o mladé zdravé jedince. Ono je to s chřipkou H1N1 přece jenom spíše panika než realita, což si uvědomíme ve chvíli, kdy si vzpomeneme, že třeba jen v samotných Spojených státech zemře každý týden na běžnou chřipku nejméně 800 lidí a nikdo se nad tím nepozastaví.
Ale zpátky ke glukanu. Je pravdou, že glukany posilují naší imunitu. Součástí jejich akce je i stimulace produkce některých cytokinů. V žádném případě ale nejde o nějaké masivní systémové vyplavování cytokinů, ale o velice krátkodobé reakce, které ke smrti či poškození zdraví rozhodně nepovedou. Stovky a tisíce publikací, které vliv glukanů na cytokiny sledovaly, nikdy nic podobného nezaznamenaly.
Samotný glukan nám v případě, že chřipkou (a to jakoukoliv) onemocníme už asi příliš nepomůže, ono nám v té chvíli asi nepomůže nic a bude platit totéž, co babičky říkaly o rýmě. Pravidelné užívání glukanu ale může posílit imunitní systém natolik, že nás před chřipkou pomůže ochránit.
Můj 11-letý syn trpí od cca 5-ti let opakovanými záněty horních cest dýchacích. Vždy asi tak po 2-3dnech začne kašlat a tento kašel je provázen velkou tvorbou čirého hlenu. Po všech vyšetřeních a léčbě zůstalo pokašlávání, chrapot a rýma a nelze se toho zbavit. Zkoušíme inhalace mořskou solí a dále Imunit – Hlíva ústřičná s Echinaceou. V květnu budeme absolvovat vyšetření na plicním, kde se prý uvidí zda je syn astmatik či nikoli. Alergolog nám sdělil, že potíže syna nejsou alergického původu a dětská lékařka řekla, že se nejspíš jedná o plicní chlamydie(nejsou však vidět v krevním testu).Potíže mého dítěte trvají s menšími přestávkami už řadu let a řekla bych, že kašel často končící zvracením je stále silnější. Nikdo nám však zatím nedokáže pomoci.Prosím poraďte mi, zda Beta glukan1,3/1,6 D je vhodný kombinovat s Imunitem – Hlíva ústřičná s Echinaceou. zobrazit odpověď
Tohle je poněkud složitější otázka, která do značné míry spadá mimo rámec glukanu a jeho účinků. Rozhodně bych se nechtěl pouštět do nějaké diagnózy na dálku, ale tak trochu bych tipoval tzv. postnasální drip, možná i kombinovaný s gastroesofageálním refluxem. Je samozřejmé, že alergie má na současném stavu nepochybný podíl. Tady je proto značně nepravděpodobné, že by glukan nějak výrazněji pomohl. Pokud se týče přímo nasazení Imunitu – o sporných účincích výtažků rostliny Echinacea jsem již v minulosti odpovídal, proto jen v krátkosti: účinky nejsou plně prokázané a ve většině případů se jedná o vyhozené peníze. Co se týče druhé složky, tam si musíme uvědomit, že Imunit sice obsahuje hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus), která glukan skutečně obsahuje, nicméně v prodávaných kapslích není izolovaný glukan, ale jen houbová tkáň, takže biologické účinky budou v nejlepším případě minimální, v horším případě žádné.
Jak je to s dlouhodobějším užíváním betaglukanu a následným vysazením užívání? Neklesne síla imun. systému pod úroveň na které byla před užíváním betaglukanu, tedy jestli tělo užíváním příliš nerozmazlíme a ono si na betaglukan zvykne a bez něj je následně ještě slabší než předtím?. zobrazit odpověď
Dlouhodobé používání beta glukanu u lidí nikdo detailně netestoval, spíše se jednalo o testování případných negativních účinků u dlouhodobě krmených zvířat (kde se žádné problémy nenašly). Nicméně z našich znalostí imunitního systému můžeme se značnou jistotou konstatovat, že není k nějakým obavám důvod. Imunitní systém sice pojem „paměť“ zná, proto obranný systém reaguje při opakovaném setkání s nákazou rychleji, ale ne v případě, na který se ptáte. Obranné mechanizmy budou s glukanem pracovat lépe a ve chvíli, kdy glukan přestaneme brát, tak se vrátí k úrovni, kterou měly před glukanem. Používání glukanu lze spíše přirovnat k tomu, kdy strážce vybavíme lepší zbraní - bude lépe hlídat. Pokud mu ale zbraň zase odebereme, bude hlídat stejně tak, jako hlídal v minulosti, nežli novou zbraň měl.
Dobrý den, zajímalo by mne, zda je známé srovnání účinků betaglukanů a rostliny echinacea, protože podle dostupných pramenů by obě látky měly zvyšovat aktivitu makrofágů, zajímalo by mne tedy která z těchto dvou látek je efektivnější? díky za odpověď zobrazit odpověď
Přímé porovnání, tedy pokud máte na mysli v jedné publikaci, neexistuje, prostě to nikdo nezkusil. Musíme si ale uvědomit dvě základní věci – v případě beta glukanu mluvíme o účincích izolované látky, tj. víme přesně, jaké má složení, molekulovou váhu, čistotu atd. V případě výtažku z rostliny Echinacea (česky Třapatka) je tomu ale jinak. Výrobci výtažku se totiž dodnes neshodli na tom, jestli se má louhovat kořen, stonek nebo celá rostlina. Stejně tak existují rozpory v tom, jestli se má výtažek připravovat povařením ve vodě nebo v alkoholu. Z toho je jasné, že nikdo v podstatě neví, co vlastně je účinná látka. Proto jsou také výsledky značně rozporné – zatímco u glukanu jedna práce za druhou ukazuje na výrazné účinky (a je jedno, jestli se jedná o práci americkou nebo třeba ukrajinskou), u výtažku z Echinacea jedna práce účinky prokáže, druhá je nenajde. To je především proto, že jeden preparát dotyčnou účinnou látku má, druhý ne. A to nemluvím o tom, že ve všech těchto případech se jedná o komplexní směs látek, které někdy mohou spolupracovat, někdy mohou naopak mít účinky opačné.
Zdá se vám přiměřené jíst 2000 mg 2x denně? A je vůbec možné takové léky běžně sehnat na trhu? zobrazit odpověď
A ke třetí části dotazu: dávka 2x 2000 mg, tj. celkem 4 gramy denně, je nesmyslně vysoká a není opodstatněná žádnými studiemi. I když samotné předávkování glukanem je prakticky nemožné, to ještě neznamená, že ho skutečně musíme jíst po lžičkách. U kvalitního glukanu totiž platí, že stačí optimální dávka a vyšší množství již účinnost nijak nezvětšuje. Jestli něco podobného existuje na trhu? Tady bych nejdříve zdůraznil, že mimo Japonska glukan stále ještě není oficiálním lékem. Pokud vím, ve světě se někdy prodávají glukany s 1000 mg v jedné tabletě, mnohem častější jsou ale množství od 100 do 500 mg. A pro běžného člověka určitě stačí denní dávka mezi 100 a 300 mg (především podle váhy), v případě závažnějších případů jako jsou opakované infekce nebo třeba chemoterapie, je lepší dávka 500 až 1000 mg.
Náhodou jsem se seznámila s paní doktorkou, která mi doporučila jíst betaglukan 2000 mg 2x denně. Mně to jako laikovi připadá hodně silné. Sama mi jej dovezla údajně z Rakouska, kde to nechala pro mě vyrobit. Jenže jsem dostala jen léky, bez jakéhokoliv zabalení, letáčku apod. Takže jen mohu věřit tomu, že jím to, co mi řekla. zobrazit odpověď
Tady bych byl mimořádně opatrný. Rada paní doktorky je naprosto neodborná a jasně ukazuje totální neznalost glukanů. V Rakousku mohou (a nemusí) glukan vyrábět, ono těch výrobců po světě zase tolik není, neboť lidem začíná docházet, že je lepší užívat něco mnohokrát vyzkoušeného a opakovaně testovaného nežli něco, co někdo uplácal doma v garáži. Nicméně zpět k Rakousku: i pokud tam glukan vyrábí, tak naprosto určitě ne na nějakou zakázku, ona by totiž výroba a čištění v malém vyšroubovala cenu měsíční dávky někam na úroveň čistého zlata.
Samozřejmě kupovat jakýkoliv preparát zcela bez obalu, informačního letáku atd. je závažné zahrávání si s vlastním zdravím. Podobně se prodávají nejrůznější údajné medikamenty na internetu, ve většině případů je to buď práškový cukr nebo pašované a padělané léky bez účinné látky. Žádný výrobce léků či přírodních potravních doplňků nemá zájem prodávat své výrobky bez krabičky a informací, už jen proto, že je na své výrobky pyšný.
Mám alergii na vejce, mléko a intoleranci laktozy. Navíc mám poničené sliznice žaludku a podezdření na Crohnovu chorobu. Velmi mnoho potravin, zejména ovoce a zelenina, i když nemá žádný obsah mléčných složek, mi nedělá dobře. Navíc oslabená imunita, skoro žádné vitamíny B, zvýšený homocystein (13), nízké bílkoviny, albumin i prealbumin, nízký cukr a cholesterol mám také velmi nízký. Cítím se značně unavená, celkově slabá. zobrazit odpověď
V tomto případě se očividně jedná o velice komplexní problémy, z nichž pravděpodobně celá řada vzájemně vůbec nesouvisí. Na jedné straně je potenciální Crohnova choroba pravděpodobně s další potravní alergií, kombinovaná s poškozenou žaludeční stěnou. Na druhé straně potom údajně snížená aktivita imunitního systému, i když popsané údaje tomu plně neodpovídají. Velmi nízký cholesterol na škodu nebude, ale s imunitou či Crohnem bude mít pramálo společného.
V každém případě ale nebudou mít tyto potíže jeden společný původ. U některých projevů by glukan pomoci mohl (především potíže s imunitním systémem a celková únava). U dalších, ať už se jedná o potravní alergie nebo poškození žaludeční sliznice, tam nebude mít žádné účinky. Takže pokud bych měl shrnout: glukan bych v každém případě zkusil, ale zázraky nečekal.